Zánik spolku podle NOZ - druhá část

Co musí předcházet zániku spolku a jaké povinnosti podle nového občanského zákoníku z toho plynou?

Poté co nejvyšší orgán spolku rozhodne o zániku a je určen likvidátor, následuje tento postup likvidátora, který směřuje ke třem základním cílům likvidace, a to vypořádání majetku spolku, vyrovnání dluhů a naložení s likvidačním zůstatkem, tj. s tím, co zbude po vyrovnání všech závazků spolku. 

Postup likvidátora: 

1.Sestavení zahajovací rozvahy a soupis jmění spolku;  

2. Informační povinnost likvidátora;  

3. Práce s majetkem spolku (viz. Zánik spolku podle NOZ - první část ) 

4. Zaměstnanci 

V rámci likvidace musí dojít k ukončení pracovních poměrů, DPP i DPČ všech zaměstnanců. Je tak třeba učinit v souladu se zákoníkem práce. Pokud se likvidátor se zaměstnanci na ukončení pracovního poměru nedohodne, musí jim dát výpověď. Bude se jednat o výpověď z organizačních důvodů, kdy výpovědní doby činí 2 měsíce a zaměstnanci mají nárok na odstupné (1 – 3násobek průměrné mzdy v závislosti na době zaměstnání u spolku). Oproti obecnému postupu je pouze jediná výjimka, a to že výpověď lze dát úplně všem zaměstnancům, tedy i např.  ženám na mateřské dovolené, nemocným atd. Je tedy nutné počítat s tím, že bude třeba uspokojit i tyto mzdové nároky. 

5. Uspokojení věřitelů 

Po zpeněžení majetku, či jeho části, je třeba uspokojit věřitele. Pro to jsou zákonem stanovena určitá pravidla. Jedná se především o stanovení pořadí, v jakém se věřitelé uspokojují. Toto pravidlo se uplatní tehdy, kdy je zřejmé, že všichni věřitelé nebudou plně uspokojeni. Platí  tedy, že přednostně se uspokojí náklady likvidace, poté  pohledávky zaměstnanců  a teprve poté se hradí pohledávky ostatních. 

6. Vypracování dokumentů 

Jakmile likvidátor dokončí shora vedenou činnost, je třeba, aby likvidaci ukončil i zpracováním určitých dokumentů. 

Jedná se zejména o následující dokumenty:

a) konečná zpráva o průběhu likvidace (povinně) 

- v této zprávě by mělo být zejména uvedeno jaký majetek se mu podařilo sepsat, jak s ním bylo naloženo; jakým způsobem ukončil smluvní vztahy s obchodními a dalšími partnery spolku, zda pokryl náklady likvidace, jak byly uspokojeni věřitelé apod. 

- předkládá jí ke schválení valné hromadě, respektive orgánu, který rozhodl o zrušení spolku a o jeho jmenování 

b) účetní závěrka ke dni ukončení likvidace (povinně) 

c) návrh na použití likvidačního zůstatku 

- likvidátor může (ale nemusí) valné hromadě předložit svůj návrh, jak má být naloženo s likvidačním zůstatkem, tedy s tím, co zbude z majetku spolku po uhrazení všech nákladů likvidace a po vyrovnání všech závazků  

7. Likvidační zůstatek 

Obecně platí, že se s likvidačním zůstatkem naloží dle stanov spolku. 

I když primárně není cílem likvidace spolku rozdělení spolkového jmění mezi jeho členy, není to vyloučeno, pokud to takto upravují stanovy. Zde je ovšem třeba poukázat na to, že má-li spolek zapsán status veřejné prospěšnosti, je zákonem stanoven způsob naložení s likvidačním zůstatkem, od kterého se nelze odchýlit. V tomto případě je třeba, aby byl likvidační zůstatek použit výhradně k veřejně prospěšnému cíli. Stane se tak např., že bude nabídnut spolku s obdobným účelem. Z tohoto důvodu ani není třeba, aby byl celý majetek zpeněžen, ale naopak může být zachován pro obdobný účel spolkového charakteru. 

III. Zánik 

Spolek zaniká výmazem ze spolkového rejstříku. Návrh na výmaz podává likvidátor, což je v podstatě jeho poslední úkon, a to ve lhůtě do 30 dnů od skončení likvidace. 

K návrhu je třeba přiložit příslušné listiny, především: 

- rozhodnutí o zrušení spolku (tj. příslušný zápis z jednání valné hromady) 

- souhlas příslušného správce daně (finančního úřadu) s výmazem z rejstříku 

Návrh je stejně jako kterýkoli jiný zápis údajů o spolku podáván na tzv. inteligentním formuláři na internetových stránkách www.justice.cz.  

Zánik pobočného spolku

Pobočný spolek je právnickou osobou svého druhu. Na jednu stranu je součástí spolku jako širšího celku, na druhé straně je svébytnou právnickou osobou s odvozenou právní osobností. NOZ neupravuje speciálně zrušení a zánik pobočného spolku. Je tedy třeba vycházet z úpravy platné pro spolek, nicméně s určitým přizpůsobením, a to právě zvláštnímu právnímu postavení pobočného spolku. 

I pro pobočný spolek platí, že k jeho zániku dochází ve dvou fázích. Nejprve je třeba, aby příslušný orgán a postupem dle stanov hlavního spolku rozhodl o jeho zrušení. Pokud nezaniká pobočný spolek s právním nástupcem (tedy zpravidla tak, že jeho právním nástupcem bude dle stanov spolek hlavní),  pak je třeba, aby proběhla likvidace. Teprve poté je možné podat návrh na výmaz ze spolkového rejstříku, čímž dojde k zániku pobočného spolku.

Pro průběh likvidace platí obdobně, co obecně u spolku, a to včetně zápisu vstupu do likvidace a likvidátora.  

Postup při zániku pobočného spolku: 

1.Rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení pobočného spolku (případně změna stanov, budouli touto změnou zrušeny všechny dosavadní pobočné spolky). 

2.Jmenování likvidátora. 

3.Likvidace – obdobně jako u spolku. Zde pozor – návrh na zápis údajů o likvidaci do spolkového rejstříku musí podat spolek hlavní (viz §26 odst. 2 zák. č. 304/2013Sb.). Návrh je stejně jako kterýkoli jiný zápis údajů podáván na tzv. inteligentním formuláři na internetových stránkáchwww.justice.cz. (u  formuláře je třeba zvolit variantu „změna zapisovaných údajů“ a vyplnit IČ pobočného spolku) 

4.Naložení s likvidačním zůstatkem – opět platí, že se s ním naloží především dle stanov. Pokud stanovy tuto záležitost neupravují, bude nabídnut spolku hlavnímu. 

5.Podání návrhu na výmaz pobočného spolku z rejstříku. Zde pozor návrh opět musí v případě pobočného spolku podat spolek hlavní (viz §26 odst. 2 zák. č. 304/2013Sb.). K návrhu na výmaz se opět dokládá především příslušné rozhodnutí o zrušení pobočného spolku a souhlas příslušného správce daně.

Legislativně právní odbor ČUS