Od 1. 1. 2018 zrušen STATUS, NIKOLI však veřejná prospěšnost

27.09.2017 08:41

Zákonem č. 303/2017 Sb. bylo „derogačně intervenováno“ do znění občanského zákona č. 89/2012 Sb., a to tak, že s účinností od 1. 1. 2018 se ruší „Status veřejné prospěšnosti“, ALE nadále jest zachována sama „veřejná prospěšnost“.

Soukromé právo více jak 2.000 let stojí a padá s principem „rovnosti“, byť nikoli – samozřejmě – bezvýjimečně, když z „rozumných“ důvodů např. v oblasti „ soukromé (smluvní) kontraktace“ občanský zákon č. 89/2012 Sb. definuje „ochranu tzv. slabší strany“ (viz § 433 a další NOZ).

I tak dílem s rozpaky a dílem „s většinovým nadšením“ byla přijímána skutečnost, že v rámci tzv. „rekodifikace“ českého soukromého práva byla do NOZ vtělena kompozice (vesměs blanketně) zejména §§ 146-150 definující jak veřejnou prospěšnost (soukromé právnické osoby, tedy i spolku), tak její případný „fakultativní“ status (pro účely zápisu do veřejného rejstříku).

V procesu tzv. rekodifikace však nebyl (v r. 2013) Senátem schválen onen zvláštní zákon o STATUSU veřejné prospěšnosti. Na jaře 2017 byl sice již legislativně připraven další návrh zákona o STATUSU veřejné prospěšnosti, když ALE ministerstvo financí dalo rezolutně najevo, že i kdyby takový zákon byl schválen, tak v žádném případě nehodlá na statusu veřejné prospěšnosti stavět „parametry veřejného práva“ v oblasti veřejné (dotační) podpory a daní.

V této expozici pak Parlament (tedy obě komory) „v tichosti“ přes prázdniny schválil zákon č. 303/2017 Sb., kterým jaksi „šalamounsky“ sáhnul výběrově derogativně (mimo jiné) do znění občanského zákona č. 89/2012 Sb., a to s účinností od 1.1.2018  takto:

 

A) Nadále zachoval, tedy i po 1.1.2018, ustanovení § 146 NOZ beze změny:

Veřejná prospěšnost  

§ 146

Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

 

B) S účinností od 1.1.2018 ZRUŠIL §§ 147-150, § 231 a detail druhé věty § 272/1:

§ 147 (zrušen od 1.1.2018)

Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem.

§ 148 (zrušen od 1.1.2018)

Je-li ve veřejném rejstříku zapsán status veřejné prospěšnosti, vymaže jej ten, kdo veřejný rejstřík vede, pokud se právnická osoba statusu veřejné prospěšnosti vzdá, nebo pokud o jeho odnětí rozhodne soud. Výmazem z veřejného rejstříku status veřejné prospěšnosti zaniká.

§ 149 (zrušen od 1.1.2018)

Soud o odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne na návrh osoby, která na tom má právní zájem, nebo i bez návrhu v případě, že právnická osoba přestane splňovat podmínky pro jeho nabytí a nedostatek ani na výzvu soudu v přiměřené lhůtě neodstraní.

§ 150 (zrušen od 1.1.2018)

Jen právnická osoba, jejíž status veřejné prospěšnosti je ve veřejném rejstříku zapsán, má právo uvést ve svém názvu, že je veřejně prospěšná.

§ 231 (zrušen od 1.1.2018)

Nabytím statusu veřejné prospěšnosti pro hlavní spolek nabývají tento status i pobočné spolky. Vzdá-li se hlavní spolek statusu veřejné prospěšnosti, nebo je-li mu odejmut, pozbývají jej i pobočné spolky.

§ 272 (věta druhá v odst.1 zrušena od 1.1.2018)

(1) Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov. Určí-li stanovy spolku se statusem veřejné prospěšnosti, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nepřihlíží se k tomu.

(2) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.

 

C) V logice těchto legislativních změn se musel zákon č. 303/2017 Sb. také vypořádat s „derogační sérií“ – v mikrodetailech – v dalších zákonech, zejména pak v zákonu o veřejném rejstříku, o zvláštních řízeních soudních nebo o soudních poplatcích etc.

Z opatrnosti – v této změnové kaskádě – upozorňujeme, že spolky jsou nadále, tedy i po 1. 1. 2018, osvobozeny od soudních poplatků ve věcech soudního spolkového rejstříku.

V Praze, 26.9.2017 – JUDr. Alexander Vachta