Kolektivní sporty jsou v Česku u konce s dechem. Příštím Jágrům má pomoci nový systém podpory
Za poslední půlstoletí z Prahy na letní olympijské hry nikdy neletělo tak málo sportovců jako letos do Ria de Janeira. Když tedy samozřejmě nepočítáme olympiádu v roce 1984, na kterou komunistická vláda nepustila z Československa nikoho. Letos se dostalo na 105 vyvolených, nejméně od Tokia 1964. Proč letos cestovala tak malá výprava? Proč byl nominační seznam o 28 jmen kratší než před čtyřmi lety, kdy hry hostil Londýn?
Jeden z důvodů je nasnadě: teprve potřetí od druhé světové války scházeli zástupci alespoň jednoho kolektivního sportu. Prostě se žádný český tým na olympiádu nekvalifikoval.
"Trend je jasně patrný už řadu let. Medaile pro Českou republiku dokážou sbírat mimořádně talentovaní jednotlivci, kolem nichž lidé v jejich okolí umí vytvořit natolik kvalitní podmínky, že díky tomu Špotáková, Samková nebo Krpálek dokážou sbírat zlaté úspěchy. Jenže fotbalový nebo basketbalový tým jen na jedné hvězdě nepostavíte," říká Miroslav Jansta, předseda České unie sportu (ČUS).
"Na dlouhodobém výkonnostním poklesu českých kolektivních odvětví je jasně vidět, jak je český sport podfinancovaný a zároveň mu schází systém, který nejenže by produkoval větší množství medailistů, ale navíc by na hřiště dostal i mnohem víc dětí," dodává Jansta.
Víc peněz bude. "Letos jde z rozpočtu našeho ministerstva do sportu 3,75 miliardy korun, napřesrok už to bude šest miliard," říká ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Ve výhledu je pak i další meziroční navyšování na 7,5 či 8,5 miliardy korun. "Jenže ministerstvo kultury hospodaří s 12 miliardami, přinejmenším stejnou finanční podporu by si od státu zasloužil i sport," argumentuje Miroslav Jansta.
Celý článek - čtěte ZDE